středa 22. května 2013

Tančící bouře!

Nevím, čím to, ale od víkendu jsem nějak moc v pohodě. Možná to způsobil ten klidový režim, co jsem si nařídila minulý týden - měla jsem takovou očistnou kúru, v rámci které jsem si hlídala taky pořádný spánek; nebo tím, že po jejím dokončení jsem si nařídila zase pořádný pohybový režim - hezky každý den něco, každopádně jsem taková dobře naladěná, optimistická a dojímavá. A hlavně úplně imunní vůči stresům kolem stojící diplomky.

Od včereška jsem zase taková excitovaná z naší taneční hodiny. S lidma kolem tance je mi ve většině případů vážně moc fajn. Jako teďka v DASHině skupině. Teprve si to tam oťukávám, holky se spolu znají dlouho, tak jsem furt na periferii, ale i tak si to moc užívám, hrozně mi ty lekce sedí. Včera jsme dělaly hlavně impro a vznikaly krásné věci. Co mě taky na DASHiných hodinách děsně baví, je hudba. myslím, že by si na své přišel i můj ex-hudební znalec. Včera například toto - dneska to pouštím pořád dokola:


Do toho mě dneska Efka přejmenovala na Tančící bouři, což mi úplně vzalo dech - tohle by mě vůbec nenapadlo a přitom víc přiléhavé už to být ani nemůže. Máš u mě, Evi, pivo (třeba zase fénixe v Eře ;)), dostalas mě. Jak mě to krásně vykolejilo, musela jsem přemýšlet, co mi tancování všechno dalo a jak jsem za to vděčná. Taková ta chvíle, jak vás napadne milion krásných momentek, chvil, co jste zažili, které vám nikdo nevezme, kterýma se můžete živit ještě roky a roky... Prožila jsem krásných třináct (!) let na ZUŠ v Novém Jičíně, na kterou nedám dopustit  (i když už to není, co to bývalo), naučila jsem se tam spoustu věcí, i mimo tanec a nejenom lyžovat, ale i do života; základ mých nejbližších kamarádek je právě tam; sjezdily jsme spolu po seminářích a soutěžích celou Českou Republiku (jednou jsme byly dokonce až v Itálii), jezdily jsme spolu ale taky na chatu kamarádčiných prarodičů, kde jsme zažily plno neuvěřitelných věcí; mezi nejlepší části prázdnin se vždycky řadilo letní soustředění v Luhačovicích; a tak bych mohla pokračovat a pokračovat. Pořád mě to táhne tak moc zpátky, že před dvěma lety jsem byla srdcem i hlavou projektu ANDROGYN alias našeho velkého návratu do ZUŠky a nacvičení vlastního ani ne desetiminutového vystoupení (ono se to zdá jako maličkost, ale zkuste si nacvičovat, když každý studuje/pracuje v jiném městě a máte se sejít akorát určitý víkend v dupce světa zvané Nový Jičín - kolikrát jsem tehdy přijela natajno domů jen na ten nácvik, aby naši nevěděli a nebylo jim líto, protože jsem měla v Brně povinnosti), teď jsem tady tak zavalená, že na nějaké pokračování není ani pomyšlení, ale jak se tu můžete dočíst, jak se něco šustně v divadle, jsem tam, jak dlouho netančím, bídně chcípám... Na co jsem psala svoji maturitní slohovku asi nemusím ani říkat.

Eště jako malinké - teda já už asi ve své konečné velikosti :)

Prostě, holky a paní učitelky, moc děkuju, daly jste mému životu směr. Jsem si jistá, že ten správný.

A ještě teda pár songů, které mám nadosmrti spojené s tancováním - třeba se vám bude něco líbit:

Od 2.39 a pozor, je tam ostrý nástup ;)

Z mého nejmilejšího vystoupení "Nezastavujeme, máme zpoždění"

Hehe, nahrané na youtube v den mých narozenin :)

Tady se určitě dívejte - i s úžasným tancem Alvin Ailey Dance Company. To jsou atleti! (mj. jsem je propašlovala do své písemky z Afroameričanů na anglistice :))


Krásný dojímavý večer všem. Vaše Tančící bouře.

PS: Jestli se tady najde ještě někdo, kdo by stále pochyboval o tanci, určitě vyzkoušejte nějaký kurz taneční terapie a hned budete mít jasno ;)


5 komentářů:

  1. Vidíš, taneční terapie mě nikdy nenapadla... Já jsem vždycky chtěla tančit, ale osud mě neobdařil ani špetkou talentu a ladnosti. Na praní se s osudem jsem už ale příliš stará :-)

    Užívej si klidu a pohody. Je to k nezaplacení.

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem taky vždycky chtěla tančit, ale nějak jsem se nikdy neodhodlala nikam zajít. A teď už je asi pozdě, no snad v příštím životě.

    OdpovědětVymazat
  3. Holky, nene, nikdy není pozdě začít, věřte mi. Je spousta kurzů pro dospěláky-začátečníky, sama jsem několik takových lidí potkala, jde jen o to překonat obavy, uvolnit se a užít si to ;)

    V Brně můžu dát i doporučení ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to doporučení bych chtěla (třeba se odhodlám).

      Vymazat
    2. V Brně určitě Věrka Bělehrádková v Lužánkách (dělává kurzy contemporary pro začátečníky) nebo ta DASHka Jiříčková https://www.facebook.com/DASHdance/notes (taky je to contemporary). Pak pod ND jsou vyloženě kurzy klasiky pro začátečníky, ale myslím si, že pro širší spektrum zájemců je spíš to contamporary. Od mírně pokročilých pak vede kurzy i Hanka Kolečkářová http://www.natrikrat.cz/treninky.html, ale ta má takový dost specifický styl, takže to zase nemusí všem sednout.

      Vymazat