Houstone, mám tu problém!

Diplomka. To je to slovo, které se neříká. Které mě straší. Ve dne v noci. Respektive ten fakt, že ji mám psát a nejsem schopna. Ale jako vůbec. Mám pocit, že by bylo jednodušší zaběhnout maraton (slečna se cítí, když si dala dvakrát v týdnu nějakých zdravotních pět kiláků na tlak - z té naivky prostě nevyrostu). Už ani nejezdím domů, abych se 'nerozptylovala' a 'pilně věnovala víkendy psaní'... Shrnuto podtrženo: mám vyžehleno, odcvičeno, dodělala jsem resty z práce, dokonce jsem upekla buchtu a nalakovala si nehty, ale k té potvoře všehovšudy nepřibylo nic. Nevím, jak se motivovat. No, asi že budu mít konečně ten titul, když už ho jako z půlky z loňska mám, že? Že konečně budu moct za tou minimálně poslední rok pitomou výškou udělat tlustou čáru a vzpomínat jen na to dobré. A že budu mít ty promoce a oslavu v EŘE (to je tak jediné, na co vážně slyším :)). Když ony tam pak straší ještě ty hrozné češtinářské státnice, takže nic není tak jisté. Asi zase budu muset jít psát do kuchyně, tam jsem alespoň něco slátala, u mě v pokoji to prostě nejde. Už mám vymyšleny projekty tak na deset let dopředu, ale k tomu psaní se prostě nedokopu. Už nepíšu ani sem, protože si to pak vyčítám. Mému vedoucímu je to samozřejmě jedno, jak se neozývám já, on taky ne, pak mi akorát dá vědět, jaká hrozná slátanina to je, až se jednoho 'krásného' dne odhodlám mu něco poslat...

V pátek jsem měla telefonát, že mi dokonce přijde kniha, kterou jsem nemohla nikde sehnat, až z vlastní sbírky pana ředitele děčínské knihovny... Beru to jako veliké znamení, že teda tu hrůzu musím dopsat, když už se dějí takové věci, ale nejspíš spolíhám na nějaké turbo tempo v posledním měsíci.

Tak alespoň něco hezkého na závěr - mám pro vás jedno doporučení: pokud budete mít možnost, zajděte si na divadelní představení Žítkovské bohyně v Městském divadle Zlín, je to sice dlouhé jak čert (tři hodiny panečku! a přestávka jako bonus), ale stojí to za to. Zase mi chvílemi běhal mráz po zádech, stejně jako při čtení knížky. Děj pochopí i ti, kdo nečetli (ověřeno na kamarádce), mají to hezky vyřešené, takže se člověk celkem snadno orientuje, co je minulost a co současnost. Velmi funkční scéna! A prý se to líbilo i Katce! ;)