Sběratelka umění

Tak přesně to jsem od včerejška já, hehe. Aneb jak to dopadne, když je vaše oblíbená kavárna zároveň i galerií...

To jsem o jedné deštivé sobotě zase zavítala do kavárny Zastávka v Židenicích (už to ani neodkazuju, proma už tu bylo dost :)) a zrovna tam byla výstava Světlany Mičánkové - dětsky naivní a snové kresby mi úplně učarovaly. Rohlíkovou lodičku (mimochodem, taky máte tak rádi symbol loďky? mně je teda na moři hrozně zle, ale lodičky miluju úplně na všem a všude) jsem hypnotizovala celé sezení v kavárně, makovičky jsem si potom všimla v přední mstnosti, když jsem nechávala kontakt s dotazem o případné koupi obrázků. Kamarádce se zase líbil motiv hříbků, tady v upoutávce na vernisáž výstavy, takže jsme hned začaly aktivně přemýšlet a diskutovat o ceně a došly jsme k vávěru, že bychom snad na to i mohly mít :) A musím říct, že jsme se docela trefily; předevčírem jsem měla telefonát, že kresby jsou připravené v kavárně ve dvou velikostech, jupí, jupí! Nebyly k mání všechny vystavované kusy, ale oba moji favorité naštěstí ano, takže radost převeliká, teď ještě dilema, jakou velikost (však už mě znáte - obvykle jakýkoliv výběr, zvlášť když je to výběr ze samých dobrých věcí, je pro mě trýzeň), ale nakonec vyhrály ty s větším rozměrem, které jsem si nadšeně odvážela domů. Ideálně by to asi chtělo ještě jeden do trojice, tak snad autorka nějaké přidělá...

Což mi připomíná, že bych se asi měla brzo přestěhovat, protože můj pokojíček mi přijde vyzdobený už tak akorát a mám pocit, že jakýkoliv kus navíc už by narušil tento vybalancovaný ekosystém a zavánělo by to přeplácaností :) Takže začínám skladovat věci do "budoucího bytu". Přijde mi to teda docela vtipné/úchylné/zvláštní, ale prostě to tak je - krom těchto dvou obrázků mám na skladu ještě obraz plameňáka (který vypadá jako z nějakého starého atlasu - to mám moc ráda), který jsem nedávno dostala na návštěvě (teda, já jsem si o něho nevědomky trochu řekla, respektive jsem jim ho pochválila a bylo mi řečeno, že se ho dávno chtějí zbavit, je fakt, že ani nevisel na zdi, ale stejně to byl zvláštní pocit :)) a taky plakát k filmu Klub poslední naděje (který je mimochodem úplně skvělý - viděli jste někdo?) a o ten jsem si řekla už úplně regulérně (jsem hrozná, co?! :)), protože mám kamarádku, co pracuje v kině. Tak. Teď jenom doufám, že se nebudu stěhovat za úplně moc dlouho, aby se mi ty věci pořád ještě líbily a já to pak, nedejbože, třeba nevyhazovala!

A ještě poslední věc, co vám chci říct - konečně jsem se domluvila s majitelem místa, kde jsem chtěla pořádat Knižní handl (více u Soni Malinové), takže akce je na cestě!!!! Za necelý měsíc se bude handlovat v Brně. A já se moc těším a doufám, že to zvládnu a přijdou lidi a vůbec. No, já vám pak zas dám vědět, ju?

Krásný víkend všem!