Jídlo poprvé, aneb jak já to s tím masem mám

A abychom to tady trochu odlehčili a přidali zase nějaké to vizuálno, napíšem něco o jídle, ne? To je takové nekonfliktní téma... I když. Někoho by už jenom ten štítek asi mohl nadzvednout. Někoho jako třeba mého tatínka. Ten sice zdárně papá pohanku, ovšem pokrm bez masa si umí představit jen horko těžko, takže v pohance stejně musí být zakomponována nějaká čabajka/cigáro/slanina/klobáska a tyto věci. Docela mamku s vařením lituju. Zvlášť, když se sejdeme já s taťkou a nedejbože, když sestře (patnáctiletá) ještě přijdou na návštěvu kaamrádky... No, nicméně nikdo tady nechce hanět maso, ať si každý jí, co chce - sama ho moc nejím ne z nějakých vznešených důvodů, ale jednoduše proto, že mi moc nechutná (plesk) - i když teda vůči kažodenní konzumaci masa bych se vyhradila, protože mi to přijde pro svět kontraproduktivní. Ale jak jsem říkala, nikdo tady nechce hanět maso, jen bych ráda trochu popropagovala pormy bez něj, jelikož i tak může mít člověk pestrou a chutnou stravu (příručka hadra).

A ráda bych začala svými dvěma v poslední době nejoblíbenějšími saláty (jaj, teď si nejsem češtinářsky vůbec jistá). Prvním je v podstatě jen vylepšený balkánský salát - jde totiž o kombinaci rajčat, okurků, balkánského sýra (papriku já nedávám, neboť ji moc nemiluji, ale klidně si ji tam přihoďte) a pozor, teď přijde to hlavní - a vařené čočky! Dochucuji akorát olivovým olejem a citrónovou šťávou, sůl a pepř jen podle nálady (někdy tam nechávám vyniknout jen tu chuť balkánského sýra, někdy ještě přikořením). A já bych si tak trochu ráda myslela, že jsem ten salát vymyslela, ale pravda je taková, že jsem na začátku roku učila v jedné firmě a naskytlo se mi tam jít i na oběd. Dala jsem si salátovou mísu a na talíři se mi smíchaly dva saláty - právě balkánský a nějaký s čočkou, a od té doby jsem této kombinaci propadla. Takže copyright asi nebude. Ale jestli máte rádi luštěniny, určitě doporučuju, díky čočce salát taky víc zasytí. Zkoušela jsme to už i s červenou, ale ta klasická má výraznější chuť, takže mi přijde lepší.

Druhý salát by asi vzdáleně mohl připomínat salát Valdorf, neboť je tam také kombinace se sladkým (jablko), rovněž se vyskytují vlašské ořechy a jogurtová zálivka; ale pokud to chcete porovnávat s "originálem" (neboť si nejsem jistá, že byl vůbec předlohou, i když jsem ho v té době registrovala na několika blozích), jde o opravdu hodně volný překlad. Spíš myslím, že vznikl metodou, co mě v obchodě zaujalo a co se pak našlo v ledničce (to je takový můj docela častý způsob vaření). Takže jsem tam strčila svůj oblíbený ledový salát (každý den čekám, kdy se ho už přejím), jako ostatně do každého salátu, ředkvičky (teď se dívám, že tam tehdy ta jablka snad ani nebyla, ale naposled jsem je tam dala - variujte, jak chcete), pokapala jogurtovou zálivkou (bílý jogurt, kremžská hořčice, sůl, pepř), posypala natvrdo/nahniličku uvařeným vajíčkem a vlašskými ořechy (ještě z domu od maminky, ale teď jsem zjistila, že docela levné vlašáky mají v podchodu mezi hlavním nádražím a Vaňkovkou), a jelikož jsem si chtěla asi pořádně dopřát, vidím tam i nějký kupovaný a la cereální rohlík. Mňam.

Taky máte nějakou osobní salátovou hvězdu?

PS: Jinak za obrázky se omlouvám - ve focení a aranžerii jídla nejsem moc zběhlá... Ale pro ilustraci snad postačí.